Zimní spánek: jak želvy správně zimovat
U želv se jedná o studenokrevná zvířata. Klesne-li jejich tělesná teplota pod určitou hodnotu, upadnou do zimní strnulosti. V tomto stavu se zpomaluje jak srdeční tep, tak i dýchání. Kromě toho prakticky ustává zažívání plazů.
Proč je zimní spánek tak důležitý a na co musíte při zimování svých želv dbát, to vám vysvětlíme v následujícím článku.
Želva přezimuje: Zimní spánek nebo zimní letargie?
Přesně vzato želvy nepodstupují zimní spánek. Místo toho se u nich hovoří o zimní letargii. Ačkoliv jsou oba termíny často používány jako synonyma, liší se podstatně.
Při zimním spánku, praktikovaném některými savci jako jsou ježci a sysli, jsou tělesné funkce také velmi výrazně sníženy. Na rozdíl od studenokrevných živočichů jako jsou želvy, mohou zvířata, která podstupují zimní spánek, svůj organismus samostatně opět aktivovat a občas se i probudit a hledat potravu.
Zimní letargie želvy je naopak něco, co si zvíře nemůže samostatně regulovat. Aby se probudily ze své zimní pohody a opět rozjely své tělesné funkce, jsou želvy nezbytně závislé na zvýšení okolní teploty.
Proč je zimní letargie pro želvy důležitá?
Želvy jsou studenokrevná zvířata. Nemohou proto udržovat svou tělesnou teplotu samy, ale jsou závislé na okolní teplotě.
V závislosti na životním prostředí se v zimě téměř neobjevuje slunce a nabídka potravy je výrazně omezená. Aby nezmrzly nebo nehladověly, upadá mnoho želv do zimní letargie.
Za tímto účelem zpomalují všechny důležité tělesné funkce od metabolismu přes dýchání až k tlukotu srdce. Předtím nahromaděné tukové rezervy zajistí, že jsou želvy během přezimování dostatečně zásobeny.
Mohou želvy při zimování zemřít?
V zásadě u želv existuje určitě jisté riziko, že svoji zimní strnulost nepřežijí. K rizikovým faktorům patří vedle oslabeného imunitního systému a nemocí především chybějící opatření ohledně správné přípravy.
Aby se snížila pravděpodobnost úmrtí během zimní strnulosti, je důležité, aby byly želvy na zimování správně připraveny a aby se bezprostředně před tím nekrmily běžným způsobem nebo nebyly chovány v příliš vysokých okolních teplotách. Navíc by se obecně neměla navodit zimní strnulost u želv, které trpí nějakou nemocí.
Jak připravit želvy na zimní strnulost
Pokud žijí želvy ve volné přírodě, v běžném případě se tyto želvy připraví na zimní strnulost samy tím, že přestanou žrát a téměř zcela vyprázdní svá střeva.
Při chovu v pařeništi by se měla teplota postupně snižovat po dobu čtyř týdnů. To platí i při chovu v teráriu.
Asi jeden týden před zimní strnulostí by se želvy neměly pak už vůbec krmit. Aby se zajistilo vyprázdnění střev, doporučuje se tato zvířata před zimováním vykoupat ve vlažné vodě.
Kde by se měly želvy zimovat?
Klesá-li aktivita těchto zvířat, je na čase dát každou želvu do své vlastní bedýnky k zimování. Je nutné, aby se v této bedýnce mohla želva kompletně zahrabat. K tomu musí mít tato bedýnka dostatečnou velikost. Kromě toho by měla obsahovat vrstvu půdy a směs mechu a listí.
Bedýnka se musí umístit na tmavé místo. Za tímto účelem přichází v úvahu například sklep nebo garáž. Kromě toho jsou pro zimování želv velmi důležité stabilní teploty, což někdy může být v garáži a sklepě problém.
Želvy chované ve venkovním výběhu se v zásadě mohou zahrabat i samy. Ovšem zimování na zahradě je spojeno s ohledem na možné kolísání teplot s velkými riziky. Doporučujeme vám proto zazimovat vaše želvy k zimní strnulosti do bedýnek.
Zimování želv v chladničce
Namísto uložení do sklepa se nabízí možnost k zimování želv chladnička. Tam se dá teplota přesně regulovat, takže nemůže dojít k žádným problémům. Tato chladnička by ovšem měla sloužit výhradně jako zimní ubikace, a ne zároveň i k uchovávání potravin.
Dbejte na to, aby měla teplota v chladničce čtyři až sedm stupňů a vyvarujte se toho, aby se bedýnky, ve kterých jsou želvy, nedotýkaly zadní stěny, neboť tato stěna je příliš studená.
Aby se zajistila dostatečná látková výměna vašich želv, měla by se chladnička jednou denně otevřít. Kromě toho by měla být v rámci možností chladnička zavřená, aby se zbytečně želvy při zimním spánku nerušily.
Pravidelné kontroly během zimní strnulosti
Ačkoliv se při zimní strnulosti jedná o něco zcela přirozeného, je při zimování v domě důležité, abyste každé čtyři týdny kontrolovali, jestli se vašim želvám daří dobře. Vyndejte je za tímto účelem z jejich bedýnek k zimování ven, proveďte optickou kontrolu a zvažte želvy. Celkově mohou želvy během jejich zimní strnulosti zhubnout maximálně asi 10 procent své váhy.
Délka trvání zimní strnulosti u želv
Délka trvání zimní strnulosti se může u želv lišit podle původu těchto zvířat. Zpravidla můžete vycházet z časového období mezi třemi a pěti měsíci. Při zimování ve volné přírodě se délka trvání řídí podle daných teplot. Většinou pak probíhá zimní strnulost od listopadu po květen. Pokud už není žádný noční mráz, želvy se opět probouzejí ze svého zimního spánku.
Jak pomalu budit želvy ze zimní strnulosti
Je důležité, abyste své želvy budili ze zimní strnulosti pomalu. Za tímto účelem postupně po několik dnů zvyšujte okolní teplotu a dejte zvířatům možnost se probudit před tím, než se budou moci opět dát na zahradu nebo do bytu.
Vynechaný zimní spánek u želv vede k nemocem
Možná máte na začátku pochyby a obáváte se, že vaše želva během zimní strnulosti zemře. Pro takovouto obavu ovšem není žádný důvod. Chybějící zimní spánek u želv, které ve volné přírodě do zimní strnulosti upadají, může skutečně způsobit mnoho problémů.
K tomu patří mimo jiné příliš rychlý růst, přičemž v běžném případě při zimování želvy kvůli půstu, který je s tím spojený, tolik nerostou. Pokud jsou želvy zdravé, patří proto zimní strnulost jednoduše k chovu, který je uzpůsobený podmínkám těchto zvířat.
Napsat komentář